Když orchestr hraje nad hlavou. Musica Florea a Pavel Kohout rozezní troje varhany
Při adventních koncertech souboru Musica Florea zazní hudba z kostelního kůru. Hráči se tam připojí k varhaníkovi Pavlu Kohoutovi a společně uvedou díla Vejvanovského, Segera nebo Brixiho. Program Z chrámových výšin zazní od 1. do 3. prosince v Českých Budějovicích, v pražské Loretě a v Třebíči.
Když se první tóny ozvou nad hlavou, posluchač se možná instinktivně ohlédne. Právě s tím počítá Marek Štryncl, umělecký vedoucí souboru Musica Florea. Hudebníky umístí k varhanám, kde při chrámové hudbě běžně hrávali jejich barokní předchůdci. Posluchači v lavicích tak budou vnímat i to, jak se zvuk šíří z kůru a jak dlouho po doznění tónu zůstává v prostoru.
Varhany v dialogu s orchestrem
Večer otevře Intrada Pavla Josefa Vejvanovského, jehož hudbu uchovává zámecký archiv v Kroměříži. Na programu je také Rittlerova Ciaccona, sonáty Johanna Heinricha Schmelzera, Antonína Reichenauera a Františka Ignáce Tůmy nebo Černohorského Regina coeli. V Segerově Fantazii a fuze d moll dostane Pavel Kohout prostor pro sólovou hru. V závěrečném Varhanním koncertu C dur Františka Xavera Brixiho se k němu znovu přidá orchestr.
Každé ze tří míst má vlastní nástroj a s ním i jinou barvu zvuku. Kohout v tiskové zprávě upozorňuje, že historické varhany se od dnešních mohou lišit výškou ladění i tím, jak znějí jednotlivé tóniny. Slavnostní ráz programu mají podpořit také vysoké tóny barokních trubek a tympány. Pro Kohouta je to repertoár blízký jeho dlouholeté práci. Historickou varhanní hru studoval v Amsterdamu a z mezinárodní soutěže v Tokiu si v roce 2000 odvezl první cenu i ocenění za interpretaci Bacha.
V Loretě hrají na tympány i andílci
V kostele Narození Páně stojí za pohled i samotná varhanní skříň. Mezi vyřezávanými andílky jsou houslisté, trubači a také tři hráči na tympány. Nad kůrem je namalovaná scéna Narození Páně, takže jejich kapela jako by hrála přímo pro novorozeného Ježíška. Dnešní nástroj vznikl ve 30. letech 18. století v králické varhanářské dílně a Pavel Kohout na něj už dříve pořídil nahrávku.
Kdy a kde
- Úterý 1. prosince 2026 v 19.00 · České Budějovice, kostel Obětování Panny Marie na Piaristickém náměstí.
- Středa 2. prosince 2026 v 19.30 · Praha, kostel Narození Páně v Loretě.
- Čtvrtek 3. prosince 2026 v 19.00 · Třebíč, evangelický kostel na Bráfově třídě.
More
From Music World
Budoucnost orchestrů se řešila v Praze. Co bude s živou hudbou v regionech?
Na konferenci Fenomén orchestr se mluvilo o nových koncertních sálech, vzdělávání i o tom, jak získat pro klasickou hudbu nové posluchače. O den později řešili zástupci orchestrů a sborů naléhavější věc. Státní program, který pomáhá financovat jejich činnost, by mohl v roce 2027 přijít o 50 milionů korun. Jakou váhu má takový škrt v místech, kde je živá hudba už dnes hůř dostupná?
Kam s dětmi za klasikou. Od koncertu na dece po vánoční balet
V Plzni se z malých posluchačů stanou detektivové, v Olomouci poznají Mozarta jako kluka a v Českých Budějovicích pomohou zachránit operní představení. Vybrali jsme rodinné koncerty, hudební dílny a balety v jedenácti městech po celé republice, na které můžete vyrazit v listopadu a prosinci 2026. Na některé se chodí už s miminkem, jiné si nejlépe užijí školáci.
Čtyři kytary pod Ještědem. Lidové sady pokračují v 68. sezoně komorní hudby
Liberecký komorní cyklus má za sebou desítky sezon i stěhování během rekonstrukce. Teď se jeho posluchači znovu scházejí v obnoveném Velkém sále Lidových sadů. V neděli 8. listopadu tam vystoupí Pražské kytarové kvarteto. Do června se na stejném pódiu potkají klavírní improvizace, hoboj s Pavlíčkovou kytarou i operní zpěv.