ProMusica
Dvacet let koncertů České studentské filharmonie
Foto: Petr Chodura
SvětHudbyNovinky

Dvacet let koncertů České studentské filharmonie

Počátky České studentské filharmonie sahají do roku 2006, kdy Marko Ivanović a tehdy člen dramaturgického týmu České filharmonie Petr Kadlec připravili v Rudolfinu první edukační koncert pro studenty základních a středních škol. Ke spolupráci přizvali Pražský studentský orchestr, se kterým Ivanović nastudoval Janáčkovu Sinfoniettu. Dnes orchestr tvoří studenti konzervatoří či vysokých hudebních škol, ale také absolventi hudebních gymnázií, kteří se dále věnují nehudebním oborům, ale mají potřebu se nadále věnovat i provozování hudby.

„Už za studií jsem začal učit na hudební větvi pražského Gymnázia Jana Nerudy. Ve vývoji dalších událostí to pro mě bylo naprosto zásadní. Učení mě nadchlo a zjistil jsem, že děti v této věkové skupině jsou ohromně zajímavé. Hladové. Shánějí nové podněty, potřebují intelektuální a umělecké vyžití. Pokaždé, když jsem jim pouštěl hudbu, včetně soudobé, ukázalo se, že je stačí jen malinko navést a oni jsou pak schopni danou skladbu vstřebat a bavit se o ní,“ řekl o prvních impulzech k edukačním koncertům dirigent Marko Ivanović pro magazín České filharmonie Ladírna

„Postupem času se koncept trošku změnil. Pražský studentský orchestr jako takový zanikl a my jsme byli nuceni si hudebníky dávat dohromady sami. To nebylo udržitelné. Zároveň jsme ale pochopili, že kouzlo pořadů je právě v tom, že hrají mladí pro mladé. Pod hlavičkou České filharmonie se podařilo vytvořit studentský orchestr, jehož umělecká úroveň neustále roste. Dnes je Česká studentská filharmonie stabilní těleso, kde každý rok probíhá přirozená generační výměna. Někdo odejde, někdo přijde, ale celková kontinuita zůstává zachována,“ dodal Ivanović.

Česká studentská filharmonie se stejně jako v minulých sezonách i letos představila také v rámci abonentních řad České filharmonie. V první polovině prosince se k ní vrátil Simon Rattle, s nímž orchestr nastudoval Berliozovu symfonii Harold v Itálii. O měsíc později se před orchestr postavil italský specialista na hudbu baroka a klasicismu Giovanni Antonini, který připravil Beethovenovu Symfonii č. 4 B dur.

„Zlomovým momentem pro Českou studentskou filharmonii byla spolupráce se sirem Simonem Rattlem, který po první vlně covidu v roce 2020 přišel s přáním zahrát si ‚s mladými lidmi‘. Výběr padl na Českou studentskou filharmonii a otevřel jí příležitost, o jaké jsme do té doby ani neuvažovali. Orchestr tehdy obstál a od té doby pravidelně spolupracuje s velkými dirigentskými osobnostmi a vystupuje na abonentních koncertech po boku České filharmonie – což je ve světě studentských orchestrů skutečně výjimečné,“ zdůrazňuje Petr Kadlec, který dnes vede oddělení vzdělávacích programů České filharmonie.

Česká filharmonie každoročně připravuje více než tři sta vzdělávacích pořadů pro desítky tisíc dětí, studentů, pedagogů i dalších posluchačů z celé republiky. Edukační aktivity České filharmonie se rozvíjí ve čtyřech hlavních liniích. Programy pro školy a školky nabízejí interaktivní koncerty, workshopy a dílny, které přibližují hudbu jako přirozenou součást dětského světa. Programy pro pedagogy podporují učitele v jejich práci s hudbou a inspirují k novým přístupům, mimo jiné prostřednictvím projektu Hudba do škol. Na tradici a profesionalitu orchestru navazují dlouhodobé projekty, mezi nimi Orchestrální akademie či Česká studentská filharmonie, které propojují mladé hudebníky s profesionální praxí. Čtvrtou oblast představují programy pro veřejnost, jež otevírají dveře Rudolfina rodinám, dospělým i seniorům a vytvářejí prostor pro setkávání s hudbou v různých formách – od tematických koncertů po interaktivní dílny.

Další

Ze SvětHudby

Budoucnost orchestrů se řešila v Praze. Co bude s živou hudbou v regionech?

Na konferenci Fenomén orchestr se mluvilo o nových koncertních sálech, vzdělávání i o tom, jak získat pro klasickou hudbu nové posluchače. O den později řešili zástupci orchestrů a sborů naléhavější věc. Státní program, který pomáhá financovat jejich činnost, by mohl v roce 2027 přijít o 50 milionů korun. Jakou váhu má takový škrt v místech, kde je živá hudba už dnes hůř dostupná?

Kam s dětmi za klasikou. Od koncertu na dece po vánoční balet

V Plzni se z malých posluchačů stanou detektivové, v Olomouci poznají Mozarta jako kluka a v Českých Budějovicích pomohou zachránit operní představení. Vybrali jsme rodinné koncerty, hudební dílny a balety v jedenácti městech po celé republice, na které můžete vyrazit v listopadu a prosinci 2026. Na některé se chodí už s miminkem, jiné si nejlépe užijí školáci.

Čtyři kytary pod Ještědem. Lidové sady pokračují v 68. sezoně komorní hudby

Liberecký komorní cyklus má za sebou desítky sezon i stěhování během rekonstrukce. Teď se jeho posluchači znovu scházejí v obnoveném Velkém sále Lidových sadů. V neděli 8. listopadu tam vystoupí Pražské kytarové kvarteto. Do června se na stejném pódiu potkají klavírní improvizace, hoboj s Pavlíčkovou kytarou i operní zpěv.

Alpská symfonie z Musikvereinu vychází na analogovém vinylu

Z nočního ticha až na horský vrchol, přes bouři a zase dolů. Straussova Alpská symfonie zvládne celou výpravu za necelou hodinu. Její živá nahrávka s Petrem Popelkou a Wiener Symphoniker teď vychází na vinylu, při jehož výrobě se zvuk obešel bez digitálních mezikroků.