Klasickou hudbu poslouchá mladá generace, vyplývá z průzkumu pro festival Dvořákova Praha

Klasickou hudbu pravidelně poslouchá každý desátý Čech a drtivá většina ji považuje za důležitou součást naší kultury. Přestože skladatele Antonína Dvořáka zná téměř každý a na platformě Spotify trhá celosvětové rekordy, koncerty klasické hudby pořád navštěvujeme jen výjimečně. Aktuální průzkum z března letošního roku pro festival Dvořákova Praha ukázal, že bariérou je často přílišná formálnost i cena. Sběr dat byl pro festival Dvořákova Praha realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

Nejposlouchanější umělec? Dvořák!

Skladatele Antonína Dvořáka zná v Česku 98 % lidí. Jeho hudební dědictví tak patří mezi nejpevnější pilíře české kultury. To potvrdily i výsledky celorepublikového průzkumu mezi 821 respondenty. Jeho nejznámějším dílem je jednoznačně Rusalka, kterou zná 64 % Čechů, až s odstupem následuje Novosvětská symfonie (16 %) nebo opera Čert a Káča (11 %).

„Tak silné ukotvení Dvořákovy hudby je v Česku výjimečné. Mnoho lidí ani neví, že Dvořák je celosvětově nejposlouchanějším českým umělcem, na platformě Spotify má kolem 2,6 milionu poslechnutí za měsíc. O to větší je náš závazek ukazovat, že jeho hudba může být živá a aktuální i dnes,“ říká Robert Kolář, ředitel Akademie klasické hudby, která festival Dvořákova Praha pořádá.

Klasiku poslouchá nejmladší a nejstarší věková kategorie

Zatímco 82 % Čechů považuje klasickou hudbu za důležitou pro naši kulturu, a více než 72 % by si přálo její větší podporu od státu či dalších institucí, pravidelně ji poslouchá jen 11 % lidí. Dalších 35 % si ji pustí občas a 42 % respondentů jen výjimečně.

Zajímavým zjištěním průzkumu je, že přes 50 % lidí, kteří poslouchají klasiku občas či pravidelně, jsou ve věkových skupinách 18 až 26 let a 54 až 65 let. Střední generace zůstává spíše stranou.

Nové zajímavé pojetí klasické hudby

Některé posluchače od návštěvy koncertů odrazuje cena vstupenek nebo formálnost prostředí. Objevuje se také nejistota, zda budou koncertnímu zážitku dostatečně rozumět.

Festival Dvořákova Praha na tyto podněty dlouhodobě reaguje. Vedle tradičních koncertů se světovými orchestry rozvíjí i nové formáty, které otevírají klasickou hudbu širšímu publiku a snižují strach z první návštěvy, jako je například programová řada Bez kravaty.

„Zároveň se ukazuje, co by mohlo publikum ke klasické hudbě přivést. Vedle dostupnější ceny a lokality hraje důležitou roli i samotná podoba koncertu. Otevřenější, přístupnější a dramaturgicky zajímavé formáty, například open-air koncert, netradiční prostory nebo hudba doplněná vizuálními efekty znějí publiku lákavě,” dodává Kolář.

Zájem o festival Dvořákova Praha roste

Festival Dvořákova Praha zná aktuálně třetina populace. Respondenti jej považují za tradiční, prestižní a důležitý pro zachování kulturního dědictví. Asi 30 % lidí návštěvu zvažuje, největší zájem je především z Ústeckého a Pardubického kraje.

„Hlavní roli hraje opět dostupnost, a to nejen finanční, ale i geografická. Z dat je patrné, že ve větších městech je kontakt s klasickou hudbou častější, zatímco v regionech lidé mnohdy narážejí na omezenou nabídku koncertů. Nejde o to, že by o klasickou hudbu nebyl zájem, ale o to, jak ji k lidem dostat dostupnější a přirozenější cestou,” uzavírá Robert Kolář.