Jan Bartoš, Jakub Hrůša a Bamberští symfonikové objevují vazby mezi Ullmannem, Stravinským a Prokofjevem
Nové album klavíristy Jana Bartoše s Bamberskými symfoniky vedenými Jakubem Hrůšou odhaluje nečekané vazby mezi Viktorem Ullmannem, Igorem Stravinským a Sergejem Prokofjevem. Vedle hudebních souvislostí připomíná také mimořádně otevřené kulturní prostředí meziválečného Československa a vrací do centra pozornosti Ullmannův Klavírní koncert op. 25, jedno z pozoruhodných děl 20. století. Nahrávka vychází 9. října 2026 na CD i v digitálních formátech Hi-Res, FLAC a MP3.
Album spojuje tři výrazné skladatelské osobnosti první poloviny 20. století a ukazuje, jak intenzivně se jejich hudební světy protínaly právě ve střední Evropě. Ústředním bodem nahrávky je Klavírní koncert op. 25 Viktora Ullmanna z roku 1939, v němž se setkávají vlivy druhé vídeňské školy s rytmickou energií Stravinského a Prokofjeva.
„Fascinuje mě především to, jak otevřeným kulturním prostorem bylo meziválečné Československo. Nejde o tři izolované skladatele, ale o hudební svět, v němž se jejich cesty různými způsoby protínaly,“ říká klavírista Jan Bartoš.
Ullmannův koncert je zároveň dílem s mimořádně silným lidským příběhem. Skladatel jej věnoval klavíristce Juliette Arányi. Oba byli v roce 1942 deportováni do Terezína, kde se podíleli na bohatém hudebním životě ghetta. Plánované provedení koncertu se však nikdy neuskutečnilo. V roce 1944 byli Ullmann i Arányi zavražděni v Osvětimi a světové premiéry se dílo dočkalo až v roce 1992 ve Stuttgartu.
Podle Jana Bartoše by však Ullmannova hudba neměla být vnímána pouze prizmatem tragického osudu svého autora. „Jeho hudba si zaslouží být vnímána především jako svébytná součást evropské hudby 20. století,“ zdůrazňuje Bartoš. „Ullmannova hudba ukazuje, jak mohou různé kulturní a umělecké vlivy existovat vedle sebe a vytvořit něco osobitého.“
Nahrávku doplňují Stravinského Symfonie pro dechové nástroje a První klavírní koncert Des dur Sergeje Prokofjeva. Také jejich zařazení vychází z historických souvislostí s českým hudebním prostředím. Stravinskij meziválečné Československo opakovaně navštěvoval a jeho tvorbu zde významně podporovali mimo jiné Václav Talich či Bohuslav Martinů. Sám Prokofjev pak v roce 1934 uvedl v Praze právě svůj První klavírní koncert.
Významnou roli v projektu hrají rovněž Bamberští symfonikové, jejichž kořeny sahají k někdejší Deutsche Philharmonie Prag. Orchestr tak dodnes nese odkaz pražského německého hudebního prostředí, v němž působil také Viktor Ullmann. „Najednou nahráváme Ullmannovu hudbu s orchestrem, jehož vlastní historie vyrůstá ze stejného kulturního prostředí, v němž Ullmann v Praze působil. Když k tomu přidáme Jakuba Hrůšu, vzniká mezi minulostí a současností pozoruhodný most,“ dodává Jan Bartoš.
Výsledkem je nahrávka, která vedle mimořádných interpretačních výkonů připomíná i bohatý a dnes často zapomenutý kulturní svět střední Evropy první poloviny 20. století.
Album Jana Bartoše, Bamberských symfoniků s dirigentem Jakubem Hrůšou vydává Supraphon 9. října 2026 na CD a v digitálních formátech Hi-Res, FLAC a MP3.
Témata
Další
Ze SvětHudby
Kam s dětmi za klasikou. Od koncertu na dece po vánoční balet
V Plzni se z malých posluchačů stanou detektivové, v Olomouci poznají Mozarta jako kluka a v Českých Budějovicích pomohou zachránit operní představení. Vybrali jsme rodinné koncerty, hudební dílny a balety v jedenácti městech po celé republice, na které můžete vyrazit v listopadu a prosinci 2026. Na některé se chodí už s miminkem, jiné si nejlépe užijí školáci.
Čtyři kytary pod Ještědem. Lidové sady pokračují v 68. sezoně komorní hudby
Liberecký komorní cyklus má za sebou desítky sezon i stěhování během rekonstrukce. Teď se jeho posluchači znovu scházejí v obnoveném Velkém sále Lidových sadů. V neděli 8. listopadu tam vystoupí Pražské kytarové kvarteto. Do června se na stejném pódiu potkají klavírní improvizace, hoboj s Pavlíčkovou kytarou i operní zpěv.
Alpská symfonie z Musikvereinu vychází na analogovém vinylu
Z nočního ticha až na horský vrchol, přes bouři a zase dolů. Straussova Alpská symfonie zvládne celou výpravu za necelou hodinu. Její živá nahrávka s Petrem Popelkou a Wiener Symphoniker teď vychází na vinylu, při jehož výrobě se zvuk obešel bez digitálních mezikroků.
Morricone bez filmu a viola v hlavní roli. Pražákovo kvarteto míří do Basileje
Mozartův kvintet, Morriconeho smyčcové trio a dvě komorní skladby Bohuslava Martinů. Pražákovo kvarteto uzavře v neděli 8. listopadu basilejský festival Martinů Festtage s hostem z Berlínských filharmoniků – violistou Amihaiem Groszem.