Dva sbory, jedno rodiště. Večer v Přívratu připomněl jméno Antonína Bennewitze.

Přívrat u České Třebové je vesnice, která by se na mapě snadno ztratila, nebýt jména, které si z ní kdysi odnesl do světa jeden z jejích rodáků. V prosté východočeské obci se v roce 1833 narodil Antonín Bennewitz – houslista světového věhlasu, zakladatel české houslové školy, dlouholetý ředitel pražské konzervatoře a pedagog, jenž vychoval generaci jmen, která později česká hudba poslala do světa: Ševčík, Ondříček, Hoffmann. A právě sem, do rodiště tohoto muže, zavítala 18. dubna v sedm hodin večer hudba z druhého konce Evropy.

Obyčejný venkovský hostinec U Coufalů se na pár hodin proměnil v koncertní síň. Na pódiu se vystřídala dvě pěvecká tělesa, která na první pohled nemají mnoho společného – a přesto se pohybují ve stejném jazyce, jazyce sborového zpěvu. Český smíšený pěvecký sbor Bendl, vedený sbormistry Josefem Menšíkem a Davidem Lukášem, patří k aktivním pěveckým spolkům regionu a svým vystoupením vzdal hold bohaté hudební tradici kraje.

Právě místo koncertu dalo večeru jeho pravou hloubku. Bennewitz nebyl jen jedním z mnoha českých houslistů 19. století – byl to on, kdo postavil základy školy, z níž později vzešla celá plejáda evropských virtuózů. Když v jeho rodné vsi, pár kroků od domu, kde se narodil, zazněl zpěv dvou evropských sborů, dostal se jeho odkaz zpátky tam, kde začal: k lidem, k sousedství, k hudbě jako samozřejmé součásti obyčejného večera.

Přívratský koncert tak přirozeně navázal na Bennewitz Festival, který v České Třebové a okolí každoročně udržuje památku tohoto velkého pedagoga živou. Byl malým, o to však autentičtějším pokračováním téhož gesta – připomenout, že velká hudba se nerodí jen v sálech metropolí, ale i tam, kde jí kdysi někdo poprvé naslouchal.