
ALBUM MĚSÍCE: Skrytý Rejchův odkaz v podání Tria Bohémo
Trio Bohémo přichází s dvojalbem, které poprvé kompletně mapuje Šest velkých koncertantních trií pražského rodáka a Beethovenova vrstevníka Antonína Rejchy. Nahrávka vznikla pod producentským vedením Matouše Vlčinského a o její zvuk se postaral britský tým kolem Andrewa Keenera. Výsledkem je album plné interpretační souhry, energie a hudebního vtipu.
„Nahrávka Tria Bohémo funguje jako pevný most nad zapomenutým dílem Antonína Rejchy. Pro posluchače je to setkání s hudbou nečekaně živou, energickou a vynalézavou.“
— Milan Bátor
Trio Bohémo přichází s dvojalbem, které poprvé kompletně mapuje Šest velkých koncertantních trií pražského rodáka a Beethovenova vrstevníka Antonína Rejchy. Nahrávka vznikla pod producentským vedením Matouše Vlčinského a o její zvuk se postaral britský tým kolem Andrewa Keenera. Výsledkem je album plné interpretační souhry, energie a hudebního vtipu.
Když se řekne Antonín Rejcha (1770–1836), většina posluchačů si vybaví jeho dechové kvintety. V obecném povědomí žije také jako uznávaný pedagog, jehož třídou v Paříži prošli Hector Berlioz, Charles Gounod nebo César Franck. Že byl tento autor také průkopníkem na poli klavírních trií, však dlouho zůstávalo skryto v archivech. Nové dvojalbum domácího souboru Trio Bohémo, které přináší kompletní nahrávku Šesti koncertantních trií op. 101, tento dluh splácí s velkou přesvědčivostí.
Komplet zaujme už střízlivým grafickým vizuálem v chladnějších šedých tónech, který vkusně doplňují portrétní fotografie Andreje Grilce. Vydání u labelu Supraphon má navíc osobní rovinu – album je věnováno producentovi Matouši Vlčinskému jako poděkování za jeho dlouholetou práci krátce poté, co své působení ve vydavatelství uzavřel.

Tři jako jeden
Když Rejcha v roce 1824 svá tria publikoval, v předmluvě si přál, „aby všechny tři nástroje zněly jako nástroj jediný“. Trio Bohémo toto krédo naplňuje beze zbytku. Společná chemie a rytmická provázanost tří hudebníků je zřetelná od prvních taktů. Nejde o pouhou mechanickou souhru; hráči sdílejí společný pulz a přesně vystihují záměry, které autor vetkl mezi notové řádky.
Rejchova partitura je rafinovaná. Na rozdíl od starších kompozic z éry Josepha Haydna, kde smyčce často jen doprovázely klavír, zde Rejcha staví všechny tři partnery do rovnocenného dialogu a prudkých kontrastů. To pochopitelně klade vysoké nároky na technickou i výrazovou připravenost každého z nich.
Vyvážené individuální výkony
Klavírista Jan Vojtek hraje s velkou jistotou a nadhledem. Spolehlivě vede rychlé pasáže ve Čtvrtém triu F dur a citlivě reaguje na historické detaily. Příkladem je tiché pianissimo v Pátém triu D dur, kde Rejcha předepsal tehdejší kůží tlumený pedál – Vojtek tento specifický, zastřený zvuk dokázal na moderním křídle napodobit s velkou grácií za pomoci levého pedálu. Jeho plynulá arpeggia v Šestém triu A dur pak dodávají nahrávce potřebnou lehkost.
Houslista Matouš Pěruška a violoncellistka Kristina Vocetková tvoří sehraný smyčcový tandem s kultivovaným tónem. V přísném kánonu v úvodu Pátého tria se jejich linky proplétají s naprostou přesností. Vocetková se prosazuje v klidných lyrických momentech, jako je pomalá věta Prvního tria Es dur, kde klavír přenechává prostor jejímu violoncellovému sólu. Pěruška zase spolehlivě drží napětí a intonační jistotu ve vysokých polohách nad drženými tóny ve Druhém triu d moll.

Živelná energie a smysl pro humor
Album zdobí emocionální otevřenost. Zapomeňte na akademickou upjatost. Rejchova tria už jasně směřují k ranému romantismu schumannovského střihu. Nebojí se náhlých zvratů ani formálních experimentů a v podání Tria Bohémo znějí s nakažlivou energií.
Muzikanti si slyšitelně užívají Rejchovy hříčky a smysl pro vtip. Příkladem je rytmické soupeření o chytlavé dvoutaktové téma ve finále Třetího tria C dur, odlehčený tón Čtvrtého tria nebo napínavý závěr Šestého tria A dur, které posluchače mate opakováním stejné fráze, aby nakonec místo očekávaného rozuzlení nečekaně odskočilo do nejvyšších klavírních poloh. Je to chytrá, dravá a interpretačně poctivá zábava.
Trio Bohémo se tímto počinem zařadilo k nejvýraznějším pokračovatelům domácí tradice komorní hry. Dobrý dojem umocňuje přirozený a čitelný zvuk, který nahrávce vtiskl režisér Andrew Keener a mistr zvuku Oscar Torres.
Antonín Rejcha kdysi poznamenal: „Pravidla v hudbě jsou jako zábradlí na mostě: mají nám zabránit, abychom nespadli do propasti, ale nemají nám diktovat, jakým krokem máme po tom mostě jít.“ Trio Bohémo se po tomto mostě vydalo vlastním, sebevědomým krokem a přineslo nahrávku, která by neměla zapadnout.
Hodnocení
Plusy:
Výborná souhra a vyváženost poměrů.
Technicky i výrazově jisté výkony všech tří instrumentalistů.
Objevná dramaturgie, která vrací do života opomíjené Rejchovo dílo.
Čistý, dynamický a prostorově vyvážený zvuk nahrávky.
Minusy:
Samotná hudební ani interpretační stránka nahrávky slabé místo nemá. Určitým zklamáním je však rutinní volba obyčejného plastového obalu dvojalba, který je náchylný k praskání a tlustý tištěný booklet se do něj vejde jen stěží. Takto ambicióznímu projektu by mnohem více slušelo reprezentativní balení v podobě digipacku nebo digibooku.
Anton Rejcha: The Complete Piano Trios
Trio Bohémo: Jan Vojtek /klavír/, Matouš Pěruška /housle/, Kristina Vocetková /violoncello/.
Nahráno ve dnech 17.–20. února a 1.–4. září 2025 v koncertní síni vídeňské mdw (Universität für Music und darstellende Kunst Wien). Mistr zvuku Oscar Torres, hudební režie Andrew Keener. Celkový čas: 2:33:45. SUPRAPHON SU 4363-2. 2026
Témata
Další



