ProMusica
ALBUM MĚSÍCE
Foto: Václav Jirásek
SvětHudbyRecenze

ALBUM MĚSÍCE

Zázrak lidského souznění: Baborák a jeho přátelé rozsvítili Bachovy Goldbergovy variace novými barvami

Načítání…

Nové album hornisty, dirigenta a neúnavného inovátora Radka Baboráka přináší naprosto neotřelý, a přesto hluboce poučený pohled na jedno z nejikoničtějších děl klávesové literatury. Bachovy Goldbergovy variace, BWV 988, tentokrát ožily v unikátním nástrojovém spektru pro housle, lesní roh, basklarinet a marimbu. Baborák si k nahrávce přizval elitní, žánrově pestrou sestavu interpretů: houslistu Dalibora Karvaye, basklarinetistu Petra Valáška a renomovaného vibrafonistu i marimbistu Andreje Puškareva. Výsledkem je album, která po zvukové stránce překračuje zažité interpretační hranice a nabízí fascinující, nesmírně kontaktní a barevnou transformaci barokního mistrovského díla.

Goldbergovy variace z roku 1741, původně zkomponované pro dvoumanuálové cembalo, si během staletí podmanily hudební svět nejen v klavírních interpretacích, ale staly se také předmětem bezpočtu transkripcí – od smyčcového tria v legendární verzi Dmitrije Sitkoveckého až po kytarovou úpravu Józsefa Eötvöse či akordeon Stefana Hussonga. Bachova hudba je zkrátka dokonalou přestupní stanicí pro všechny možné nástroje. 

Novinka vydavatelství Animal Music však do této bohaté historie vstoupila s naprosto neslýchanou zvukovou architekturou. Autorem nové úpravy, vzniklé přímo na Baborákovu objednávku, je český skladatel Tomáš Ille. Ten k partituře přistoupil s obrovským citem a polyfonní předivo Bachova cyklu přetavil do barvitého dialogu čtyř nástrojů s diametrálně odlišnými charaktery. Ille přitom respektoval partituru a vyhnul se zásahům do samotné hudební tkáně. Pouze rozdal jinak role a nepochybně využil své zkušenosti z předešlých aranžérských zakázek. 

Spojení houslí, lesního rohu, basklarinetu a marimby posouvá vnímání Goldbergových variací od přísné sólové disciplíny k provázané komorní souhře. Jak podotknul sám Baborák, interpretace se zde proměnila v bezprostřední „rozhovor čtyř přátel“, kteří se baví nad jedním základním tématem, prozpěvují si a veselí se. Bachova hudba tak získává nový společenský rozměr, zrcadlící řád a vzájemnost lidského bytí.

Ačkoli se Goldbergovy variace upravují často, málokdy se nad nimi sejde sestava tak mnohostranná, co se týče svých nástrojů, zkušeností a palety žánrů. Radek Baborák si s sebou nese špičkovou erudici z klasického světa, Petr Valášek má zkušenosti z populární i world music scény a Dalibor Karvay do nahrávky vkládá svou neuvěřitelnou vitalitu a čistý muzikální projev. Korunu všemu nasazuje lotyšsko-ukrajinský fenomén Andrej Puškarev. Jeho marimba dodává celku naprosto nečekané magické barvy a harmonické vrstvy, do kterých ostatní hráči s lehkostí vkládají své sólové linky. 

marimbista Andrej Puškarev | Foto: Václav Jirásek

Z nahrávky od prvních vteřin sálá bezprecedentní souhra a gentlemanská spolupráce. Jednotlivé polyfonní stopy zní dokonale vyváženě, plasticky a čitelně. O technické spolehlivosti a suverenitě zúčastněných nemá smysl polemizovat – v rychlých pasážích hra interpretů hraničí se sportovním výkonem na mistrovství světa, aby se hned v zápětí hudba proměnila v intimní a bezprostřední rozhovor plný hluboké empatie a vzájemného respektu.

Nejdůležitější však je, že tento počin nevznikl z opojení vlastní erudicí nebo z potřeby samoúčelné exhibice. Z každého tónu vane snaha dát Bachovi přesně tolik osobitosti, kolik je zapotřebí, aby jeho geniální hudba nebyla přehlcená egem. Výsledkem je fantastická symbióza a integrální souznění se skladatelem a aranžérem. Příjemným bonusem je velmi poučené a osobní průvodní slovo Radka Baboráka v bookletu alba, pokud ovšem ještě holdujete fyzickým nahrávkám. V jeho závěru čteme: „Hudba skladatelů bachovského typu (a není jich mnoho) je však nositelem něčeho většího, co je potvrzením nenahodilosti stvoření a smysluplnosti všeho dobrého a lidského bytí.“

Ruku na srdce: jako posluchač bych nečekal, že právě tohle nástrojové uskupení bude jednou hrát Bachův klávesový monument. Jenže ono to funguje dokonale. Tohle album zkrátka potvrzuje starou pravdu: kdo umí hrát, měl by si někdy zahrát Bacha! A kdo to neumí, měl by si ho aspoň poslechnout. Tohle album je totiž čistý zázrak, jakých člověk za život moc nepozná. 

Dopřejte si ho, stojí to za to!

Autor článku: Milan Bátor, hudební publicista

J. S. Bach: Goldberg Variations

Radek Baborák /lesní roh/, Dalibor Karvay /housle/, Andrej Puškarev /marimba/, Petr Valášek /basový klarinet/

Nahráno v kostele sv. Šimona a Judy v Praze 17. října 2025. Mistr zvuku Jakub Hadraba, produkce a hudební režie Petr Ostrouchov. Celkový čas: 59:58. ANIMAL MUSIC ANI 146-2



Další

Ze SvětHudby

Kam s dětmi za klasikou. Od koncertu na dece po vánoční balet

V Plzni se z malých posluchačů stanou detektivové, v Olomouci poznají Mozarta jako kluka a v Českých Budějovicích pomohou zachránit operní představení. Vybrali jsme rodinné koncerty, hudební dílny a balety v jedenácti městech po celé republice, na které můžete vyrazit v listopadu a prosinci 2026. Na některé se chodí už s miminkem, jiné si nejlépe užijí školáci.

Čtyři kytary pod Ještědem. Lidové sady pokračují v 68. sezoně komorní hudby

Liberecký komorní cyklus má za sebou desítky sezon i stěhování během rekonstrukce. Teď se jeho posluchači znovu scházejí v obnoveném Velkém sále Lidových sadů. V neděli 8. listopadu tam vystoupí Pražské kytarové kvarteto. Do června se na stejném pódiu potkají klavírní improvizace, hoboj s Pavlíčkovou kytarou i operní zpěv.

Alpská symfonie z Musikvereinu vychází na analogovém vinylu

Z nočního ticha až na horský vrchol, přes bouři a zase dolů. Straussova Alpská symfonie zvládne celou výpravu za necelou hodinu. Její živá nahrávka s Petrem Popelkou a Wiener Symphoniker teď vychází na vinylu, při jehož výrobě se zvuk obešel bez digitálních mezikroků.

Morricone bez filmu a viola v hlavní roli. Pražákovo kvarteto míří do Basileje

Mozartův kvintet, Morriconeho smyčcové trio a dvě komorní skladby Bohuslava Martinů. Pražákovo kvarteto uzavře v neděli 8. listopadu basilejský festival Martinů Festtage s hostem z Berlínských filharmoniků – violistou Amihaiem Groszem.