Hudební velikáni barokních Klatov

Slavnostní koncert k letošnímu jubileu dvou barokních skladatelů, kteří spojili určitou část svého života s městem Klatovy. V letošním roce si město Klatovy připomíná dvojité výročí spjaté s osobnostmi českých barokních skladatelů, kteří zde určitou část svého života pobývali. 20. září uplyne 320 let ode dne, kdy se v Kynžvartu (Königswarth) narodil Franz Xaver Wenzel Habermann (1706-1783). Mladý hudebně nadaný hoch se po prvních zkušenostech ve svém rodném kraji vydal studovat na klatovské jezuitské gymnázium. Je pravděpodobné, že zde byl přijat do jedné z hudebních fundací zdejšího semináře sv. Josefa. V Klatovech pobýval patrně ve druhé polovině druhé dekády, popř. na počátku dvacátých let 18. století. Ve zdejším semináři se Habermann zřejmě definitivně utvrdil v přesvědčení, že se vydá cestou profesionálního hudebníka. Jeho další kroky jej vedly na filozofickou fakultu pražské univerzity. Nejpozději v této době začal komponovat. Při realizaci svých hudebních snů mu rozhodně nechyběla odvaha. Nejprve se za dalšími zkušenostmi vydal do Španělska a v roce 1731 vstoupil do služeb prince Louise-Henriho de Condé a v Paříži se stal ředitelem jeho dvorní hudby. Následně odešel do Itálie, kde se ve Florencii stal ředitelem hudby toskánského velkovévody. Již v roce 1741 se však vrátil do Prahy, kde působil ve funkci ředitele kůru v kostele Panny Marie pod řetězem na Malé Straně a U Kajetánů, v kostele Panny Marie Matky ustavičné pomoci v Nerudově ulici. Byl proslaveným učitelem a vychoval několik předních českých skladatelů, např. Josefa Myslivečka či Františka Xavera Duška. V roce 1773 z Prahy odešel zpět do svého rodného kraje a posledních deset let svého života působil jako ředitel kůru ve farním kostele sv. Mikuláše v Chebu. Druhým klatovským jubilantem je jezuitský skladatel P. Václav Stanislav Majer, SI (1665-1726). Rodák z Řepína u Mělníka je jedním z nejvýznamnějších jezuitských řádových skladatelů. Majerovo hudební nadání jezuité náležitě využívali a svěřovali mu hudební prefektury v Telči (1691), Brně (1692), v pražském Klementinu (1700-1701), na Malé Straně (1705) a v Jičíně (1708). Majer musel být svými spolubratry vnímán skutečně jako výjimečný talent, protože na jezuitské poměry byl na figurálních kůrech přítomen skutečně velmi často. Václav Majer představuje v českém kontextu přelomu 17. a 18. století velmi moderního skladatele, jenž ve svém díle jako jeden z prvních reflektoval tvorbou italských skladatelů inspirované moderní kompoziční trendy v oblasti liturgické tvorby (kompozice koncertatního sólového moteta, uplatnění staršího typu árie) i instrumentální kompozice (vlivy triové sonáty corelliovského typu). Do klatovské koleje přišel velmi pravděpodobně na podzim roku 1726 z Chlumku u Luže v rámci obvyklé každoroční vnitrořádové rotace mezi jednotlivými jezuitskými destinacemi. V Klatovech bohužel nepobyl příliš dlouho, neboť zde již 1. listopadu 1726 zemřel a byl pochován ve zdejších katakombách. Od jeho úmrtí si letos připomeneme rovných 300 let. Na koncertě věnovaném výročí obou skladatelů provedeme Habermannovu Missa Sancti Adalberti z jeho tisku Philomela pia vydaného roku 1747 v Kraslicích. Uctíme tak zároveň významného iniciátora založení klatovské koleje P. Alberta Chanovského (1581-1643). Z děl Václava Majera uslyšíte na svoji dobu velmi moderní motetovou kompozici Eja chori resonate, dvousborové zhudebnění žalmu Dixit Dominus z roku 1707 a další skladby.

1. 01
   Franz Xaver Wenzel Habermann (1706-1783)

   Missa Sancti Adalberti

2. 02
   P. Václav Stanislav Majer, SI (1665-1726)

   Dixit Dominus

3. 03
   P. Václav Stanislav Majer, SI

   Eja chori resonate