Antonín Dvořák: Jakobín - Dvořákova Praha 2026

Čechové jsou národ dobrý, co Čech, to muzikant, Češi jsou výborní houbaři. Tolik si toho o sobě myslíme a tolikrát se oddáváme zbytečnému sebemrskačství. Kdo chce ale vědět, jací jsou Češi doopravdy, zajde si na Jakobína. Život v malém českém městečku je prostoupený malými starostmi i rodinnými křivdami. Ustrašenost místního učitele nakonec přemůže jeho láska k hudbě, za níž si najde cestu i smysl pro spravedlnost. Bylo by přehnané tvrdit, že Jakobín je autobiografická opera. Dvořák ale prostředí malého města velmi dobře znal, vždyť z něj sám pocházel. Snad i proto dokázal tak věrohodně vykreslit figurky, které tehdy ještě málokoho zajímaly a velké dějiny si jich nevšímaly. Skladatel viděl jejich nedostatky i přednosti, ale přesto je měl zjevně rád – láska k lidem čiší z každého taktu. Jakobín je však také úchvatnou oslavou české lásky k hudbě, která zazní v křišťálově čistém koncertním provedení. Jen ve zpěvu najdou všichni sladkou úlevu. Manželé Kateřina Kněžíková a Adam Plachetka ztvární manželskou dvojici „jakobínů“, kteří se vracejí z Francie domů.

1. 01
   Antonín Dvořák

   Jakobín, op. 84, B. 159, B. 200 - koncertní provedení