Dvořákův Violoncellový koncert

Nostalgie po domově, přátelích i české přírodě je ukryta v Koncertu pro violoncello a orchestr Antonína Dvořáka. Dílo vzniklo během skladatelova amerického pobytu v letech 1894–1895 a Dvořák je naplnil lyrickým výrazem a překrásnými širokodechými melodiemi. Jako poctu umírající Josefině Kounicové, skladatelově švagrové a nešťastné lásce z mládí, vložil do jímavé prostřední věty koncertu citát své písně Kéž duch můj sám. Cestu mezi nejhranější a nejpopulárnější romantické violoncellové koncerty otevřela kompozici úspěšná premiéra, která se uskutečnila v podání violoncellisty Leo Sterna a orchestrem Philharmonic Soceity pod Dvořákovou taktovkou v Londýně před 130 lety. Čtvrtá symfonie ruského skladatele Petra Iljiče Čajkovského, kterou zkomponoval během pobytu v Itálii od května 1877 do začátku ledna 1878, je skladatelovým prvním mistrovským dílem na poli symfonické hudby. Tragický, emocionálně bouřlivý rozpad jeho krátkého manželství a uvědomění si vlastní sexuální orientace přiměly Čajkovského k úvahám nad překážkami osudu, beznadějí a jejich překonání na cestě ke štěstí a radosti.

1. 01
   Antonín Dvořák

   Koncert pro violoncello a orchestr h moll op. 104

2. 02
   Piotr Iljič Čajkovskij

   Symfonie č. 4 f moll op. 36